13. 08. 2018

Hyundai Kona, mladý a energický crossover vstoupil nedávno na český trh a snaží se vybojovat si své místo u koryta. Podrobili jsme jej zkoušce, na kterou jen tak nezapomene.

Takže. V předchozí části jsme zůstali na pláži kdesi v Itálii. Pomalu končí den a usíná zem. Je čas vzít do ruky volant a vyrazit do Slovinska. Cílem této druhé etapy je sto dvacet kilometrů vzdálená vesnice Boveč, ve které se nachází outdoorový kemp, kde nás i s Konou čeká nějaké to dobrodružství.

Opět večerní hodiny. Opět šestka, ale tentokrát žádná dálnice. Cestou do slovinských hor si užíváme okresky. Ovšem ne na plný plyn, auto má teď za úkol ohromit nás komfortem a klidem i na komunikacích bez třech pruhů. Cestování je i tady na vysoké úrovni. Řízení jde zlehka, akcelerace nevyžaduje příliš tlačit na pravý pedál a během chvíle jsme celou trasu slupli jako malinu. Rozbíjíme tábor a pomalu se blížíme ke korytu.

Ráno nás vyhnala sluneční erupce, která se trefila přímo do našeho stanu. Co teď? Máme k dispozici celé Slovinsko. Po chvíli na mapách jsem našel velmi milé překvapení. Asi pětatřicet kilometrů od kempu vede silnice podél řeky Soča, která ústí ve výjezd na jeden z nejtěžších a zároveň nejkrásnějších silničních úseků v Evropě, Vršič Pass.

Ne, že bych chtěl něco dokazovat slovinským výletníkům s litrovým autem, ale chtěl jsem se trochu pobavit. Objevit tu hravost, kterou mají malá auta s ještě menším motorem. Takže, jsem tady. Na úpatí. Sedím v malém crossoveru od marketingově hubaté automobilky. Pod kapotou mám litrový tříválec s výkonem sto dvacet koní, točivý moment atakuje hranici 172 Nm. Turbo s elektronicky řízeným obtokovým ventilem má motoru zlepšovat reakce na povely plynového pedálu. Tak ani chvilku neváhám a ten povel dám. Pustím spojku a auto vyráží vpřed. Turbo zabírá v nižších otáčkách a pomáhá se dostat do těch hravějších celkem statečně. Typické vrnění tříválce se ve čtyřech tisíc mění ve zlověstný ryk (Vrrrrr já jsem Kona!) a já už se chystám přeřadit. Bohužel mé nadšení sráží k zemi zpoždění turba a tak zbytek stoupání proběhl spíš svižně, než rychle.

Mohlo by se vám líbit

TEST: Vzali jsme Hyundai Kona do Itálie. Jak si vedla? – Část 1
06.08. 2018
TEST: Vzali jsme Hyundai Kona do Itálie. Jak si vedla? – Část 1
#Hyundai #kona #test

U této konfigurace je vpředu McPherson a vzadu vlečná ramena (čtyřkolka už má vzadu víceprvkovou nápravu). Je sice nižší a širší než je u této kategorie zvykem, ale nikdy by mě nenapadlo dělat s tím psí kusy nebo vyslovit slovo sportovní. Do jednodušších pasáží se vrhá s odvahou, ale do technicky náročnějších pasáží se musí tahat, což není mínusový bod. S těmahle autama se to prostě nedělá. Svižnější jízda mu ale nevadí. Dokonce bych ji označil za lehký nadprůměr.

Původně jsem si myslel, že Kona bude stát na základech sesterské Kia Stonic, ale Hyundai si pro tento model udělalo zcela novou platformu. Ta je sama o sobě dost bytelná, nekroutí se a myslí na budoucnost… A tu budoucnost jste už dost možná zaregistrovali, kromě samostatných spalovacích agregátů přibude zanedlouho do nabídky i plně elektrická verze. Na tu se těším.

Ale už jsem tady, nahoře. Zdolal jsem horské sedlo a překračuji ovce, co se chladí ve stínu před stánkem s nápoji. Kochám se přírodou a přemýšlím nad autem. Vypadá moderně, připraveně pro 21. století. Městská motorizace začala v 1680 metrech nad mořem trochu ztrácet dech, nezazlívám jí to. Účel cesty nebylo hledat limity vozu, ale spíš ty naše. Končí další den, nad pohořím Triglav zapadá slunce a nás čeká šest set kilometrů zpět do Prahy. 

Verdikt

Kona je připraven na elektrifikaci. Prozatím jsou v nabídce tři motory – Diesel 1.6 CRDI, benzín 1.6 TGDI s výkonem 177 koní a testovaný benzín 1.0 TGDI s výkonem 120 koní. U litru je k mání pouze pohon přední nápravy, ostatní motorizace lze mít i jako čtyřkolku. Litrový motor se může pochlubit solidní dynamikou ve středních otáčkách ale bohužel i výraznějším turbo lagem. Kromě města, kam je primárně určen se nezalekne ani dálnice nebo okresních silnic. Svižná jízda mu není cizí a při kombinovaném provozu se dostanete na pěknou spotřebu 6 l/100 km. Nebojím se říct, že je to nejlepší volba.

Proč? Vyšší motorizace se můžou vyšplhat až na tři čtvrtě milionu a za dobře vybavený litr zaplatíte pod 500 000 kč. Za své peníze dostanete bytelný vůz do města s charakterem a širokou možností individualizace. Takový, za kterým se každý ohlédne. V Hyundai si to doslova vydřeli léty práce a pokusy s (ruku na srdce) vozy bez charakteru. A teď je tady. Malý crossover s prvky prémiové výbavy a připraven pro 21. století. Gratuluji. Poslední dobou vstupuje Hyundai na neznámou půdu a stejně jako s ostrým hatchbackem se i s crossoverem perou statečně.

A nakonec ještě trochu upřímněji – crossovery prostě nežeru, je to pro mě zbytečný modní výstřelek avšak zákazníky žádaný. Kdejaký hatchback nabídne stejně praktičnosti a dynamiky, ale bude s ním větší zábava. Prací motoristického novináře je hledat ty nejméně nejhorší a Kona se dá označit za slušný nadprůměr. Získal si mě (trochu) tou snahou se odlišit a právě prvky prémiové výbavy.

Pro holku do města? Super!

Vladimír Kadera

× Like
Baví tě Ventil?
Dej nám Like!